Nestydím se! Žil jsem tak, jak mi srdce říkalo!

I want to go away (5)

2. února 2008 v 20:51 | Nathalie |  I want to go away
Nevím co říct .... snad jenom : Asi do středy pokráčko nepřibudne. Promiňte, mám fofr ...
... tak pěkný den N.

Part 5 … She save my life
Pey kupodivu nešla více než 70 km/hod a to teda bylo pro ní něco. Každých 20 sekund se mě ptala, či nemá zpomalit, nebo zastavit a já jsem se musel opět jenom usmívat, protože jsem si zase uvědomil, že ji nadevše zbožňuji. Je to prostě moje zlato a vždycky bude. Ani nevím, jak dlouho ta cesta trvala, ale zdálo se mi to jakoby trvala hodiny. Až jsme konečně přišli před můj byt. Pauley mi řekla, že mám zůstat sedět v autě, než vystoupí a pomůže mi taky vysednout. Tak jsem i udělal, protože bez něčí pomoci bych se asi ani nezvednul.
Ježíš, ale ten bordel co jsem ji od bahna udělal v autě. Zítra jí to musím všechno očistit, aby mě nezabila ze spánku. Odevřela dveře od auta a chytla mě za rameno. "Tak pojď ty Achilesi, domov volá." Na raz-dva-tři jsme se oba dali do pohybu směr vchod. Všechno mě bolelo, ale nemohl jsem přeci začít skuhrat jako malý dítě. A došlo na to nejhorší- výtah nefungoval. Tak jsme museli jít oba pěšky po schodech. Nevím, trvalo nám to asi něco přes 10 minut, protože přeci dostat pochroumaného a chlapa bez sil na sedmé patro, no žádná sláva. Cítil jsem se jako největší ubožák. Chudina Pey, takhle jsem se ji odvděčil za záchranu? Snažil jsem se ji co nejméně zatěžovat, ale moc to nešlo. Konečně jsme se došuchtali ke dveřím a já vyndal s kapse klíče. Byli ještě trochu od bláta, ale odemykat odemykali, takže bez problémů. Potáhla mě až ke gauči a tam mě položila, pod hlavu mi dala polštář.
"Pey, díky, že se o mě tak strašně hezky staráš, ale nechci ti být na obtíž." Zamumlal jsem a snažil se hodit výraz naprosté pohody. No nějak mi to nešlo, a ona si toho všimla.
"Prosím tě, už s tím přestaň. Kdybych tu nechtěla být, tak tu nejsem. Prokrista, kde máš léky?" běhala po bytě jak splašená a hledala něco, čím by mě mohla ošetřit.
"V kuchyni, nahoře ten regál."
"Jo, mám to!" sebrala celou tu krabici s léky, obvazy a vším možným a přiběhla ke mně.
"Rozepni si košili, ať ti to můžu ošetřit."
"Ale vždyť mě nic není."
"Jo, a ty šrámy co ti roztrhali ze předu celou košili si jako představuji?"
"Dobře, ale prosím tě -"
"Už ani slovo, rozepni si to."
Poslušně jsem si rozepnul knoflíky na mé naprosto zničené oblíbené košili a koukal se na Pey jak starostlivě lije na ňáky kousek obvazu desinfekci. Příšerně mě to štípalo, ale nechtěl jsem to dát najevo. Snažila se a to se cení.
Po chvilce už skončila s ošetřováním a podala mi nějakou tabletku proti bolesti. Moc mi to pomohlo. Šla a odestlala mi postel. Já jí říkal, že v takových špinavých šatech nemůžu jít do postele ale ona řekla, že ať si nedělám starosti. Tak jsem ji poslechl. Lehnul jsem si a ona si sedla do křesla v koutě ložnice.
"Pey?"
"Hm?"
"Proč nemůžu dýchat?" chytnul jsem se za hruď a snažil nadechnout, jenomže jakoby mi něco sedělo na hrudi. Bylo to opravdu obtížné.
"Proboha!" rychle vstala a přiběhla k mé posteli. "Co ti je? Dýchej, co mám dělat? No tak Gee, tohle mi nedělej!" Všechno se mi zamlžilo a já opět omdlel. Pomyslel jsem si jedině průser .
***
"Tak vstávej, prober se!" slyším jak na mě někdo křičí a zmlátí mi do tváře.
"Au!"
"Já jsem se tak vylekala, ty si opět omdlel! Gee…" přiložila mi na čelo sáček s ledem. Tak to byl úžasný pocit.
"Gee, co se vlastně stalo? Tehdy v tom lese?"
"Nevím Pey, já vážně nevím."
"Prosím tě, to co se ti tam stalo není určitě normální, tak sakra řekneš mi to?"
"No jo, pojď lehni si ke mně, to je nadlouho." Pey si ke mně lehla a já se pustil do vyprávění.
"Něco mě prostě nutilo dělat to, co jsem nechtěl!"
"Jako a co myslíš, že to bylo?"
"Já opravdu nemám ani ponětí!"
"Gee, ale to je vážný!"
"A to jsem ti neřekl ještě vše. No a já jsem se pak nemohl v kopání zastavit. Kopal jsem kopal a ta podivně zbarvená zem mě tak strašně lákala. Všechno se mi zdálo tak dosažitelné, tak lehké, jenomže na něco jsem narazil.
"A do háje Gee, pokračuj!"
"No a tak jsem do toho zaryl lopatu ještě jednou a po dutém náraze mě už jenom obklopoval hnusný zápach. Nevím, co to mohlo být, ale bylo to strašně omamný. Točila se mi hlava a já nevěděl, kudy by se dalo vylézt ven anebo se alespoň nadechnout. A tak jsem si k nosu přiložil kousek košile. Fungovalo to. Hlava se mi ale pořád trochu motala, ale dalo se to vydržet. Pak jsem tam byl chvilku jenom opřený o tu hlínovou stěnu a snažil jsem se uklidnit. No všechno se to zhoršilo, když jsem ucítil na nohou nějakou tekutinu …"
"Ježíš, tak tohle by mě nenapadlo nikdy v životě. Gee, takové dobrodružství!"
"Jen se moc neraduj!" zasmáli jsme se a já opět pokračoval ve vyprávění.
"Myslel jsem si, že to může být podzemní voda, ale nééé. Když jsem odtamtud vytáhl ruku, uviděl jsem, jak mi po ní stéká krev."
"Krev? Gee, ty sakra víš jak mě tyhle věci berou. Chtěla bych být fakt u toho!"
"Věř mi, že nechtěla Pauley."
"Noo, chci to slyšet říkej Gerarde! Co to bylo?"
"Jak jsem řekl… krev! Ta hrůza mi dala takovou sílu, že jsem se odtamtud dostal pryč. Prostě jsem se odtamtud vyhrabal. Hlava se mi šla roztrhnout a tělo dělalo podivný věci. Vůbec jsem nedokázal svoje tělo ovládnout. Bylo to strašný. Doplazil jsem se až po to místo, kde si mě našla. A za to tu snad budu vždycky dlužný, kámoško!"
"Jéj, budu brečet, už mi nelichoť. Gee, tak to si teda prožil fakt něco. Z jedné strany ti závidím a z druhé mi tě je strašně líto, kvůli tomu, co sis prožil. Opravdu. Mám tě ráda."
"Já tebe taky." Pey se nad mně sklonila, hlavu položila na mé rameno a oba jsme se zamysleli nad pravdivostí tohohle vyprávění.
...pokračování příště♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cecily Cecily | E-mail | Web | 2. února 2008 v 21:41 | Reagovat

Ta Pey se fakt chová jako Abby, úplně jí v tom vidím :D

Teď když sem si to přečetla mam normálně veselejší náladu... mně totiž vynadal táta že prej vůbec nejim a v noci sem vzhůru... :/ :( :'(  ať de do prdele...

Jsem fakt zvědavá co z toho vznikne :D Nadpřirozeno? Mimozemšťani? Já sem teda spíš materiální a realistka, duchovno mě moc nebere (což už víš) ale tohle se asi nedá vysvětlit realisticky :D nebo jo? :D

Mimochodem to video (ne to o mně, ale to na příběh Stay with me :D) už mam hotový, jenže mam problém, že mam posranej movie maker a nejde mi to publikovat :/ už sem to zkoušela všemožně přeformátovat, aby to šlo dát na youtube, ale prostě je to v prdeli :/ mam v záloze ještě jednu možnost: zkusit to na jinym počítači (asi na bráchovým notebooku), možná tam mu ten movie maker jde publikovat ... jestli ne, tak... se asi zabiju :D taková práce nazmar... neni to nic moc ale na první video co sem kdy udělala je to docela dobrý :D

Sakra já se fakt zabiju jestli to nepůjde dát na youtube... :D

Ježiš, promiň že sem se tak rozepsala :D

Jinak ty videa budou asi nejdřív v pondělí :( :/

:D

2 Miša Miša | Web | 2. února 2008 v 23:24 | Reagovat

Awwww!!

To by bolo na začiatok... Ďalej... ja neviem... na moju slabučkú psychiku je vážne moc predstaviť si Gerardovu zranenú hruď ako ju ošetruje nejaká iná baba ako ja xD veď to je tak...nereálne, je tak? proste... joj je mi z toho zle, zo seba mi je zle, moc to prežívam, ale neviem si pomôcť xD K story... nom jo, na to, že to bolo vlastne zhrnutie prechádzajúceho dielu ma to fakt bavilo čítať ale tá Pey ma tak serieeee xD kšá od Geeho kšááá xD priznávam, možno mi dnes večer trošku dačo ide na mozog, neviem čo xD to bude fakt, že píšem tento koment na dvakrát, že xD

aww už som sa vyjadrila vlastnek story? ani nevieeem xD tak ešte raz, keby náhodou nie a keby náhodou áno taaak tento odstavec jednoducho preskoč xD jóóó čo si budeme hovoriť, táto story je proste luxusná a k tomu nie je viac čo dodať...už asi len... POKRAČKOOO xD

3 Fucking-Death Fucking-Death | Web | 2. února 2008 v 23:37 | Reagovat

ty sa učíš? :D:D:D:D

inac moja ta pey mna začíná štvat:D:D..no ja vime nemam taky dlhy koment jak tieto baby hore no ale nemam talent písania ...aaaaaaach jo :(....no tak papa inac ty mi vubec nechodis na blog!!! hnevam sa!! ale ne bejbe na teba hneva : :D neboj nehneam aaa mam tam pre teba foto tak si ju najdi !!!:)

4 Piratka Piratka | Web | 3. února 2008 v 10:24 | Reagovat

woow....no, eště, že ho zachránila...ta Pey musí bet fakt poklad....a už nemám slov, prostě, tenhle příběh se mi hrozně strašně moc líbí....a  ani tam nepotřebuju někoho dalšího :D

5 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 4. února 2008 v 16:54 | Reagovat

jeee tak toto je najkrajsia cast dna...vzdy ked si sadnem za komp otvorim tvoj blog a jeje tam pokracko!!!! XD den uz nemoze byt krajsi ♥ fakt paradne...uplne som sa do toho dostala a trasem sa na pokracko....lebo bude taky abstak ze omdliem jak Gee....XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.